GEOINFORMATIKA

Geoinformatika je geoinformační věda, jejíž název vznikl spojením slov geografie + informatika. Zabývá se vývojem a aplikací metod pro řešení problémů geověd a příbuzných oborů, se specifickým akcentem na geografické určení poloh různých objektů. V mnoha oblastech geoinformatika navazuje a je spojována s územním plánováním.

Územní plánování České republiky je definováno Usnesením Vlády ČR č.561 z 17.5.2006 a novely č.929 z 20.7.2009 o Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR) a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve kterém zákon upravuje ve věcech nové klasifikace nástrojú územního plánování zejména pořizování územně plánovací dokumentace (ÚPD) je doplněn zvláštním ustanovením (§ 10) o posuzován vlivů na životní prostředí (ŽP) a tak spolu se „SEA dokumentací“ se posuzuje „vyhodnocení vlivů politiky a zásad územního rozvoje (ZUR), nebo územního plánu na vyvážený vztah pro příznivé životní prostředí a pro hospodářský a udržitelný rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“(§19odst.2) Stavební zákon a zákon č.100/2001 Sb.(SEA/ EIA dokumentace) jsou svojí působností relevantními nástroji politiky územního rozvoje (PUR). Dále zákon upravuje cíle a úkoly územního plánování, nástroje územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činností.

Výstavba vysokých plavebně energetických stupňů Malé Březno (82 km), Dolní Žleb (103 km) a i původně se zvažovanou přečerpávací vodní elektrárnou s horní nádrží nad údolím řeky zvyšující špičkový výkon energetické soustavy byla projednávána ve Směrném vodohospodářském plánu z r. 1986, ve kterém nakonec byly zahrnuty jen energetické stupně na Labi a takto byly zahrnuty do Směrného územního plánu velkého územního celku Litoměřice., Ústí n.L., Děčín, MMR ČR z období 1990 -1992.

Náplní tohoto webu je zhodnotit záměr Ministerstva dopravy České republiky pro zlepšení plavebních podmínek regulovaného úseku řeky Labe na dolním Labi společně s názory na dopady tohoto záměru, které ovlivní životní prostředí a dopravní infrastrukturu v tomto regionu a úzkém místě Labe v trase IV.koridoru evropské sítě   TEN-T .

Záměr na zlepšení plavebních podmínek na regulovaném úseku řeky dolního Labe je v souladu s dopravní politikou Evropské unie. Tento záměr je jedním z článků integrované strategie rozvoje dopravních oborů/módů ve IV. evropském dopravním koridoru v rámci sítě TEN-T, která směřuje k vybudování udržitelného dopravního systému nabízejícího možnost volby mezi jednotlivými druhy dopravy. Tímto je podporován vyrovnaný regionální rozvoj jednotlivých doprav i na území České republiky s minimalizací zásahů a vzniklých dopadů na životní prostředí.

Vodní tok Labe je jedinou využívanou českou vodní cestou spojující Českou republiku přes německé Labe a návazné plavební kanály nejen s námořními přístavy jako je Hamburk, Brémy a Rotterdam, ale i se sítí vnitrozemských evropských vodních cest i s většinou evropských zemí pro mezinárodní přepravy zboží do a z České republiky. Podle § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je Labe dopravně významnou a využívanou vodní cestou, která je v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, vedena v seznamu vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu pod označením E20.