Vodní tok Labe
Vodní tok Labe je jedinou využívanou českou vodní cestou spojující Českou republiku přes německé Labe a návazné plavební kanály nejen s námořními přístavy jako je Hamburk, Brémy a Rotterdam, ale i se sítí vnitrozemských evropských vodních cest i s většinou evropských zemí pro mezinárodní přepravy zboží do a z České republiky. Podle § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je Labe dopravně významnou a využívanou vodní cestou, která je v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, vedena v seznamu vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu pod označením E20. Řeka Labe je po Dunaji a Rýnu třetí největší a nejdelší řekou ve střední Evropě. Pramení v České republice v Krkonoších a ústí ve Spolkové republice Německo u Cuxhavenu-Kugelbage do Severního moře.
Labe bylo vodní, obchodně-dopravní cestou, po které proudilo do Čech a z Čech zboží,suroviny a i lidé již v době počátku rychlejší dopravy při rozvoji obchodování s německými zeměmi . Úsek Labe od Mělníka po Hřensko, kde Labe opouští Českou republiku, byl z hlediska plavebního využití odedávna považován za pokračování řeky Vltavy, tedy za spojnici Šumavy, přes České Budějovice, Prahu -hlavní město Čech, Mělník, Ústí n.L. a Děčín se Saskem, a dalšími německými zeměmi, až s hanzovním městem a státem Hamburkem.
Dopravně významná využívaná Labsko-vltavská vodní cesta, ve smyslu zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, má délku 301,47 km a zahrnuje vodní tok středního Labe od plavebního kilometru - pl.km 102,2 (přístav Chvaletice) po soutok s Vltavou v pl.km 0,0 a dále dolní Labe po státní hranici ČR/SRN na pravém břehu pod Hřenskem s pl.km 109,27, tj. délka celkem 211,47 km a dolní Vltava od Slap pl.km 91,4 po ústí do Labe v pl.km 0,0.
Labe, jehož délka na území České republiky je 364,4 kilometrů a splavných pro obchodní plavbu 211,4 km a plocha povodí je více než 51400 km2 ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo (v rámci celého Labe je nazýváno horní Labe), kde má délku 769,4 km i když nová kilometráž z r.2008 uvádí délku německého splavného Labe od majáku v ústí do moře s km 0,0 k severnímu patníku hranice ČR/SRN na levém břehu 730,03 km a na pravém břehu k jižnímu patníku 726,60 km.
Zlepšování splavnosti vodního toku Vltavy a Labe bylo od 13. století zajišťováno regulačními úpravami koryta a od konce 19. do začátku 20 století bylo již prováděno souvislou kaskádou zdymadel mezi Prahou a Lovosicemi, která zajišťuje potřebné stabilní plavební hloubky 180 cm s úpravami břehů pro ochranu, povodněmi devastovaných polních pozemků a se stabilizací hladiny podzemní vody v zemědělsky využívané inundační oblasti Dále následovala postupná výstavba zdymadel na středním a dolním Labi a Vltavě nad Prahou a do r.1972. Manipulacemi a jezovými uzávěry bylo dosaženo vyšší a zlepšené ochrany okolního zemědělského území před povodněmi a umožněno zavlažování zemědělských pozemků.
Kilometrážním označením je labská-vltavská vodní cesta v ČR dělena na tři části s vlastní plavební kilometráží, která začínala vždy na soutoku vodního toku Vltavy s vodním tokem Labe a to na dolní Labe (Mělník – Hřensko), střední Labe (Mělník – Pardubice) a vltavskou vodní cestu. Dnes na základě mezistátní dohody z r.2008 o plavebním provozu na Labi byla ustavena jednotná německo–česká kilometráž začínající v ústí Labe do moře s nulovým říčním kilometrem, tj ř.km 0,0 a státní hranice SRN/ČR má ř.km 726,6; Zdymadlo Střekov- ř.km 767,7; Soutok Labe a Vltavy -ř.km 837,4; Přístav Chvaletice –ř.km 939,5 a budoucí Přístav Pardubice –ř.km 973,5. Tato kilometráž byla na celém českém Labi osazena v r.2009-10 s dělením na hektometry Na základě odlišných hydrotechnických, hydrologických, plavebních podmínek a míry využití v současnosti lze labsko-vltavskou vodní cestu v ČR rozdělit na sedm úseků dle následující Tabulky č.1. V tabulce jsou uvedeny tyto úseky zařazené do sítě národních a nebo mezinárodních vodních cest v ČR, plavební podmínky s počtem plavebních stupňů, parametry plavební dráhy a úzká místa v úsecích, která jsou v plánu jejich modernizace sledovaná MD ČR dle TEN-T.
